Nabídka výrobků a služeb
O divadle Dagmar
Divadlo Dagmar
Divadlo Dagmar vzniklo jako otevřené společenství profesionálních divadelních umělců na podzim r. 1993 kolem režiséra Michala Przebindy. Pod hlavičkou Divadla Dagmar pracuje Studio Divadla Dagmar (složené zejména ze studentů karlovarských středních škol) a Dětské studio dramatické výchovy.
Komorní scéna „U“
„U“ …jako uvádět, užasnout, utěšit, usmiřovat, ulehčit, usnout.
„U“ …jako U NÁS DOMA.
Název divadla je vzat z repliky Augusta Strindberga z Enquistovy Noci tribádek – z první inscenace Divadla Dagmar:
„…tahle zavšivená blechárna, Divadlo Dagmar je moje jediná naděje…“ – a platí to pořád.
Drama současného švédského literáta Per Olova Enquista je dalším z jeho pseudodokumentárních her popisující životy slavných. Tentokrát jde o dramatika Augusta Strindberga.
Jeho dílo je charakteristické tím, že autor čerpá z autentického dokumentárního materiálu a seznamuje čtenáře nebo diváka s životními osudy konkrétní historické osobnosti. Enquistovy texty nejsou pouhou literaturou nebo dramatem faktu. Jím zachycené lidské příběhy v toku historických skutečností se stávají metaforou o člověčím hledání odpovědí na všeplatné otázky mimo prostor a čas.
Ješitný žárlivec, excentrická alkoholička a manželka herečka aneb rodinný život Augusta Strindberga. Základem divadelní hry Noc tribádek je událost ze života tohoto slavného kontroverzního spisovatele, konkrétně okolnosti rozpadu jeho prvního manželství s herečkou Siri von Essen. (Toto období vylíčil Strindberg s brutální otevřeností ve francouzsky psaném románu Bláznova zpověď.)
A kdo jsou tribádky? Tribádka je starším výrazem, který se používal pro ženu, jež má milostný vztah se ženou.
Saigon Team – František Skála & spol.
Galerie umění Karlovy Vary, příspěvková organizace Karlovarského kraje
Goethova stezka 6, 360 01 Karlovy Vary, tel: 353 224 387,
fax: 353 224 388,
Saigon Team -
František Skála & spol.
Tisková zpráva
Pořadatel: Galerie umění Karlovy Vary
Podpořili: Nadace Film-Festival Karlovy Vary a Ministerstvo kultury ČR
Termín: 3. července – 12. září 2010
Autor: František Skála
Kurátorka: Lenka Tóthová
Otevírací doba: otevřeno denně mimo pondělí 9.30 – 12 a
13 – 17 hodin; vstupné 30,-/15,- Kč
František Skála (1956, VŠUP Praha), sochař, malíř, ilustrátor, literát, hudebník, tanečník, držitel ceny Jindřicha Chaloupeckého i cen za ilustrace, člen Tvrdohlavých, herec Divadla Sklep, zpěvák MTO Universal Praha a kapely Finský barok, člen Tros Sketos, skutečný člen tajné organizace B.K.S., komtur Řádu Zelené Berušky, to vše charakterizuje renesanční záběr mnohotvárného umělce, který se do karlovarské galerie umění vrací již potřetí. V roce 1997 se zde uskutečnila jeho autorská výstava Figury a Tropy, v létě roku 2005 pak výstava Tros Sketos Serios, která představila trojici z nejpopulárnější festivalové znělky v podobě seriózně umělecké.
František Skála jako autor silné imaginace a poetické originality proslul především svými objekty z nalezených předmětů, materiálů a úlomků přírodního i umělého původu, které by jinak v proudu času zanikly. Ze spousty rozličných jednotlivostí vytváří díla nových významů působivá svou hravostí, fantazií, humorem i nadsázkou, jindy mystikou či iracionalitou. Skálův obdivuhodný „recyklovací“ způsob tvorby je i v rámci mezinárodní výtvarné scény ojedinělý a nezaměnitelný. Obdobný princip je využit i při výrobě dřevěných a kovových aut z odpadových materiálů, tzv. Saigonářů, která od roku 1987 vznikají vždy během velikonočních svátků na Skálově letním sídle. Auta jsou protahována blátem, nacpávána suchou trávou, zapalována a jinak destruována k obveselení dětí i dospělých, jejich konstrukce je tomuto účelu přizpůsobena. Na jejich tvorbě se kromě Františka Skály a jeho rodiny podílí i další autoři (např. Petr Nikl, Jan Černický, Martin Polák).
Originální sochařské objekty–hračky prošlé ohněm, blátem, patinou stáří i
prachem cest, byly využity také v netradiční fotokomiksové knize Františka Skály „Skutečný příběh Cílka a Lídy“ (2007). Kniha a Skálova poetika obecně posloužily jako jeden z inspiračních zdrojů k novému filmu Jana Svěráka „Kuky se vrací“, na kterém se František Skála zpočátku podílel. Kromě kolekce téměř padesáti modelů aut, která jsou v takovém rozsahu prezentována vůbec poprvé, karlovarská výstava představí také třicítku fotografií z akcí Saigon Teamu a z komiksu o Cílkovi a Lídě.
Kouzlený svět nejroztodivnějších tvarů, barev a materiálů, ze kterých František Skála své objekty tvoří, nadchne vždy mnoho velkých i malých diváků. Také hosty 45. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, v jehož rámci je výstava podpořená Nadací Film-Festival Karlovy Vary a Ministerstvem kultury ČR pořádána, čeká nezapomenutelné setkání s originální Skálovou poetikou.
František Skála
* 7. 2. 1956 Praha
sochař, malíř, ilustrátor, literát, hudebník, tanečník
člen Tvrdohlavých, herec Divadla Sklep, zpěvák MTO Universal Praha a kapely Finský barok, člen Tros Sketos, skutečný člen tajné organizace B.K.S., komtur Řádu Zelené Berušky
1971-1975
Střední umělecko průmyslová škola Praha, obor řezbářství
1976-1982
Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha, obor filmová a televizní grafika
1974
skutečný člen tajné organizace B.K.S. (Bude konec světa – tajná organizace, jejímž heslem je „Der Kamaradšoft is gut“ a programem je věčné přitakání životu i smrti, organizace se od r. 1991 v ilegalitě a pod dozorem Podkomise pro útlum publicity věnuje rozvíjení své vlastní kultury)
1983-2008
ilustrace – např. Zapomenutá řemesla, Pohádky z bramborových řádků, Pohádky Matky husy, Královské pohádky, Nekonečný příběh, Děvčátko Momo a ukradený čas, Bratři lví srdce, Žabí zámek
1985
získává Dvůr Dřevíč
komtur Řádu Zelené Berušky
1986
první samostatná výstava – ÚMCH Praha
kolektivní výstavy – Konfrontace IV-V
první vystoupení Tros Sketos
1987-1991
zakládající člen skupiny Tvrdohlaví
výstavy – Tvrdohlaví I-III Praha
1988
autorský kreslený komiks Velké putování Vlase a Brady
první vystoupení MTO Univerzal Praha (herci a muzikanti Divadla Sklep a výtvarníci s repertoárem toho nejlepšího z nejstrašlivějších skladeb naší i světové populární taneční hudby 2. poloviny minulého století)
1991
hlavní cena Jindřicha Chalupeckého za rok 1991
1992
výstava – GHMP Praha
tříměsíční stáž v Headlands Center for the Arts, San Francisco
1993-1997
design interiéru Paláce Akropolis Praha (okouzlení americkým designem
30. a 50. let)
1993
pěší cesta do Benátek, ilustrované deníky, kresby z cest a objekty z nasbíraných materiálů vystavuje na 45. Bienále světového umění
výstava – Southern Exposure San Francisco
1995-1997
práce na celovečerním animovaném filmu podle vlastního kresleného seriálu Velké putování Vlase a Brady (nerealizováno)
1996
výstavy – Galerie Portikus Frankfurt nad Mohanem, Nová síň Praha
1997
výstavy – Galerie umění Karlovy Vary, Galerie Klatovy – Klenová
1999
výstavy – Tvrdohlaví Valdštejnská jízdárna Praha, Hnízda her Rudolfinum Praha
2000
výstava – České centrum Londýn
2002
výstava – České centrum Brusel
2004
realizace pro park Hadovka – sochy Vzduchoplavec a Lavice
výstava – Galerie Rudolfinum Praha (návštěvnický rekord 41 tisíc návštěvníků)
2005
výstavy – Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov, Moravská galerie v Brně
2007
Skutečný příběh Cílka a Lídy (unikátní fotografický komiks)
výstavy – České centrum Tokyo, České centrum Vídeň
2008
výstava – České centrum New York
2010
výstava – Muzeum komiksu Brusel
Viktor Munk – Skrytá tvář
Galerie umění Karlovy Vary
příspěvková organizace Karlovarského kraje, Goethova stezka 6,
360 01 Karlovy Vary, IČO 66362768, č. ú. 5165900237/0100
tel: 353 224 387, fax: 353 224 388, e-mail: info@galeriekvary.cz
Tisková zpráva
Viktor Munk / Skrytá tvář
Pořadatel Galerie umění Karlovy Vary
příspěvková organizace Karlovarského kraje
Místo konání Letohrádek Ostrov – pobočka karlovarské galerie
Termín 24. 6. – 29. 8. 2010, vernisáž 24. 6. 2010 v 17 hodin
Autorka výstavy Mgr. Božena Vachudová
e-mail: vachudova@galeriekvary.cz
Kontakt 353 842 883 (Letohrádek Ostrov), 353 224 387 (galerie)
Americký režisér Steven Spielberg založil v roce 1994 nadaci, která se zabývá digitálním zaznamenáváním svědectví o utrpení židovských obyvatel během II. světové války. Do dnešních dnů zdokumentovala nadace vzpomínky na holokaust více jak 50 000 lidí ve 32 jazycích. V roce 1996 čeští redaktoři navštívili také Viktora Munka v Chodově a natočili s ním interview, které máte možnost si vyslechnout v rámci právě zahajované výstavy.
Pražský rodák Viktor Munk prožil na Karlovarsku 27 let. Narodil se v česko-židovské rodině 15. 2. 1928. Zemřel 16. 10. 1997 v Chodově.
Coby patnáctiletý chlapec byl s celou svojí rodinou, žijící tehdy v Brandýse nad Labem, odvezen do terezínského ghetta. O rok později, v září 1944 byl spolu se svým otcem deportován, a to do koncentračního tábora Březinka u Osvětimi. Prošel dvakrát selekcí. Nakonec se dostal až do koncentračního tábora Kaufering v Bavorsku, kde velmi těžce pracoval. Nebylo divu, že vážně onemocněl a pohyboval se na hranici smrti. Půl roku trvala jeho náročná rekonvalescence. Naštěstí se v roce 1945 z terezínské pevnosti se do Prahy vrátila jeho matka, sestra a bratr. Otec zahynul v Osvětimi. Bylo to právě pevné rodinné souručenství, a láskyplná péče, která umožnila Viktoru Munkovi vzpamatovat se z válečných útrap a hrůz. Vždy tíhnul k výtvarnému umění, sám maloval a kreslil, chodil na výstavy, zabýval se teoretickými statěmi o umění. Mnoho četl a studoval i filozofické spisy, měl rád film a divadlo. O nebývalé šíři intelektuálních zájmů Viktora Munka vypovídá jeho deník, který si vedl od roku 1957 až do roku 1993.
Výtvarný odkaz Viktora Munka poprvé zveřejnilo Židovské muzeum v Praze, ve Španělské synagoze v roce 1999 a ve stejném roce i Památník Terezín. Viktor Munk se do Karlových Varů přistěhoval v roce 1970, ale již od roku 1974 se svou rodinou pobýval v Růžovém údolí u Rotavy a nakonec se v roce 1989, kvůli nemoci, přesídlil do Chodova.
Přesto lidská i výtvarná tvář Viktora Munka zůstala skryta, jak v obecném povědomí, tak i ve zdejším karlovarském prostoru. Autor totiž za svého života nikdy neusiloval o výstavu, kreslil a maloval pro svou radost, pro svou vnitřní potřebu a seberealizaci a také pro své blízké. Vedla ho k tomu jeho neobyčejná skromnost a také hluboce introvertní povaha. Snad právě proto poslední citát od Josefa Čapka, který si ve svém deníku v roce 1993 zaznamenal, zní: „Nechci svět podle svého; ale rád bych svět, v němž by i pro mne bylo něco životní možnosti.“ Tuto „životní možnost“ naplnil Viktor Munk pozoruhodným výtvarným způsobem – malbami a kresbami, z nichž je v Letohrádku Ostrov ve výběru představeno na 80 děl.
Viktor Munk byl poučeným autodidaktem. Nejčastěji zpodobňoval lidskou
tvář ženských a mužských bytostí s výraznýma očima. Sugestivnost jejich pohledu však byla vždy provázena jistou emocionální a myšlenkovou uzavřeností; podporovala ji totiž oproštěnost tvarového pojednání figur až naivizujícího rázu. A přesto sdílíme s Munkovými současníky nebývalý duchovní přesah každodenní lidské existence do sfér hluboké odpovědnosti za život člověka od okamžiku zrození až po jeho konec. Na výstavě jsou představeny i další náměty – autoportréty, zákoutí oblíbených měst V. Munka, madony a piety, i imaginární podobizny.
K výstavě je vydán barevný katalog. Repríza výstavy se uskuteční o 1. 9. do 10. 10. 2010 v Galerii U Vavřince v Chodově.
(napsala B.Vachudová)
Saxofony od pramenů
„SAXOFONY OD PRAMENŮ“
jazzový dvojkoncert Karlovarského Repre Bandu (KRB) řídí Milan Krajíc a Elmhurst College Jazz Bandu (ECJB) z Chicaga řídí Dough Beach (Grammy Awards).
Věnováno památce karlovarského saxofonisty a bandmastera Josefa Antona Schoenecka – barona z Coney Islandu u příležitosti 25.výročí jeho úmrtí.
Divadlo Husovka středa 21.červenec 2010 19.30 hod
P R O G R A M :
1. Úvod bude věnován vzpomínce na barona Schoenecka, který se proslavil svou hrou na saxofon a vedením orchestru American Brass Band v první čtvrtině XX.století v USA a později i v Karlových Varech. Vzpomínku přednese karlovarský historik PhDr. Stanislav Burachovič.
2. KRB se tentokrát představí jako doprovodná kapela vybraných
karlovarských saxofonistů, kteří natočili v roce 2010 CD „Saxofony od pramenů“. Jsou to jazzmani Jaromír Šostok ts, Václav Bauer cl+as, Arno Moucha ts, Antonín Týnek as, Milan Krajíc ss+ts, Martin Plachý as a Luboš Víšek ts. Tito sólisté zahrají skladby z výše uvedeného CD.
3. Během natáčení CD vzniklo i bonusové DVD, které je dokumentem o natáčení a je i malým průvodcem vzpomínek na mistra Schoenecka.
Dvojdisk CD+DVD budou pod názvem „Saxofony od pramenů“ pokřtěny při dvojkoncertu v Husovce.
4. Výše uvedený plnokrevný jazzový big band ECJB pod vedením
vedoucího jazzové katedry školy v Chicagské Elmhurst College uvede svůj velkokapelový jazz na vysoké úrovni. 20-tičlenný big band se zpěvačkou s věkovým průměrem 21 let je představitelem perfektně sehraného orchestru v jehož čele je v USA vysoce ceněný skladatel, dirigent, vysokoškolský pedagog a nositel Grammy Awards – Dough Beach.
Vstupné 100,-Kč, studenti a důchodci polovic. Objednávky mailem na jinvolf@seznam.cz .
ZVEME SRDEČNĚ NA DOBRÝ JAZZ !!!
Pořádá FORTE o.p.s. ve spolupráci s Divadlem Husovka, ZŠ a ZUŠ K.Vary a orchestrem Karlovarský Repre Band – další info viz www.opsforte.eu .
Vydání CD podpořil VaK K. Vary, firma 3N K. Vary a soukromé osoby.
Staré techniky – mladé nápady
Galerie umění Karlovy Vary
příspěvková organizace Karlovarského kraje
360 01 Karlovy Vary, IČO 66362768, č. ú. 5165900237/0100
tel: 353 224 387, fax: 353 224 388, e-mail: info@galeriekvary.cz
Tisková zpráva
Staré techniky / Mladé nápady
Pořadatelé Galerie umění Karlovy Vary, Spolek umění Horní Franky Selb
Místo konání Letohrádek Ostrov – pobočka karlovarské galerie
Termín 4. 7. – 29. 8. 2010
Kurátorka výstavy Mgr. et MgA. Zdeňka Bílková
Kontakt 353 842 883 (Letohrádek Ostrov)
Výstava Staré techniky / Mladé nápady představuje tvorbu deseti současných mladých výtvarníků, pěti českých a pěti německých. Vystavené práce vznikly na půdě Střední průmyslové školy sklářské a keramické v Karlových Varech v rámci workshopu, který nesl stejný název. Tento workshop byl součástí projektu Verknupfungen/Prolínání, který organizuje galerista Joachim Goller a který kromě tohoto workshopu zahrnoval i jiné společné česko-německé aktivity, například výstavu Jiřího Šika a Lindy Männel v karlovarské galerii.
Při workshopu Staré techniky / Mladé nápady byli mladí umělci konfrontováni s médiem pro ně nepříliš známým – s porcelánem. Zúčastnění
výtvarníci, nedávní absolventi vysokých uměleckých škol, se věnují různým výtvarným oborům, od malby přes fotografii až po instalaci či umělecký design. Vstoupili tedy do workshopu s různými výtvarnými zkušenostmi a uplatnili různé výtvarné přístupy. K dispozici jim byly bílé porcelánové soubory obsahující tradiční tvary, ale i tvary moderní. Výtvarníci pracovali velmi intenzívně celý týden a vedoucí workshopu Lenka Sárová Malíská, absolventka Keramické školy ve Varech a Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem, výtvarníkům předávala své zkušenosti s médiem porcelánu.
Vzniklé práce mladých výtvarníků jsou velmi různorodé. Hana Vinklárková hrnečky a podšálky „ušpinila“ hnědou barvou, která připomíná kávovou sedlinu. Až na druhý pohled, když se zadíváme do hnědých skvrn, uvidíme malé roztomilé tvorečky, pejsky a kočičky. Malířka Linda Männel uplatnila při práci velmi precizní a dekorativizující styl a vytvořila malby na velkých talířích, které vyzdobila jemnými motivy odkazujících k umění rokoka. Konceptuální přístup zvolil Jakub Švéda, jehož černobílý design promlouvá k diváku velmi intenzivně. Konceptuální přemýšlení o porcelánu a jeho designu se uplatňuje také v práci Jana Samce jr., na bílých talířích nechává doslova svou stopu. Daniel Bishoff zkoumá tradiční zdobení porcelánu pomocí obtisků a dekory různě ořezává a kombinuje, přičemž v některých pracích tradiční dekor autorových zásahem pomalu mizí. Iva Tattermuschová vytváří na jedné straně jednoduchý grafický design, kdy se na dekor talířů dostávají lžíce, vidličky a nože, na straně druhé využívá plošnou dekorativní malbu. Ariane Wohner uplatňuje při dekorování porcelánu tradiční geometrické vzory. Jakub Štěpánek vytváří expresivní designové vzory plné symboliky. Práce Martina Fürbringera se pohybují ve dvou rovinách – v konceptuální rovině zkoumá výtvarník témata, o kterých mluvíme při jídle, a tyto zkoumání promítá do designu velkých talířů, v druhé rovině uplatňuje klasický dekorativní styl připomínající čínskou tušovou malbu. Lenka Malíská představuje své vázy a talíře, ve kterých zkoumá možnosti klasického modrobílého dekoru a tento dekor podrobuje konceptuálním zásahům tak, že využívá informace vyjádřené pomocí textu. Zcela originální přístup zvolila výtvarnice Veronica Riedelbauch, která z porcelánu vytvořila objekty, ve kterých se uplatňuje její fascinace zvukem. Z porcelánových talířů a hrnečků vznikají nové hudební nástroje a to, jaké zvuky tyto předměty vydávají, představila autorka v rámci vernisáže této výstavy.
Výstava Staré techniky / Mladé nápady je v pořadí již druhou porcelánovou výstavou v Letohrádku Ostrov. Do 16. června 2010 zde bylo možné shlédnout výstavu Viktora Chalepy a Jiřího Hanka s názvem JOINT. Obě výstavy jsou součástí česko-německého projektu na podporu rozvoje cestovního ruchu s názvem Cesta porcelánu. Tato pomyslná cesta zahrnuje města od německého Selbu až po severočeské Dubí a na této cestě nalezneme řadu zajímavých míst, která měla či má určitou spojitost s porcelánem.
/napsala Z. Bílková/